Cestování,  NEVAŘÍME :-),  Život s dětmi

Za krásami Máchova kraje: Fascinující hrady

Budu se opakovat. Jeden víkend prostě nestačí. Kdybych vám vyfotila svůj cestovatelský deníček, kam si před výletem či dovolenou plánuji co chci vidět a při samotné cestě tady píši poznámky a postřehy, tak uvidíte, že jsme nestihli ani polovinu z toho, co jsme měli v plánu. Ne vždycky to byla naše vina. Jak jsem psala v minulém článku, v polovině listopadu už je řada turistických cílů zavřená. Jenže to by nebyla naše rodina, aby si nenašla náhradní plány a dovolenou si i tak neužila 🙂

Miluju hrady…moc…

Počasí nám přálo a tak jsme se vydali na krátkou procházku k hradu Houska. Tento renesančně přestavěný raně gotický hrad nechal vystavě Přemysl Otakar II. jako významný královský hrad. My jsme se nechali zlákat  pověstí, kterou tento hrad má. Jde o tajuplné místo opředené řadou záhad. Skála pod tímto hradem prý ukrývá bránu do pekel.

Ano, jsme dospělí. Ano, jsou to povídačky, víme. Ale když se blížíte k Housce lesem, tak uznáte, že hrad má své tajuplné kouzlo. A fakt mě lehce mrazilo, když jsem si hrad zvenčí obhlížela. Uhodli jste správně, bylo zavřeno. V areálu hradu zrovna probíhala brigáda na zásoby dřeva.

Škoda. Vy vyrazte od dubna do října a kromě prohlídky hradu nevynechejte ani ručně vyřezávané lipové peklo.

Jenže podle mě platí, že cesta je cíl…a tak procházkou po přírodě v okolí Housky rozhodně nic nepokazíte.

Naše nejmenší turistka zvládla cestu od parkoviště k hradu ve svém spolehlivém holandském kočárku Joolz. V teple fusaku Elodie Details. Byla spokojená jak želva, i když to z jejího výrazu fakt nepoznáte. My jsme nebyli moc spokojení s tím, že kola kočárku byla po cestě obalené bahnem. Tak jo. Na tuhle výpravu kočárkem zasucha a zamokra krosnu…

Říkám to často, ale tady bych fakt mohla žít…

Další cíl? To je přeci více než jasné. Nemůžeme být v Máchově kraji a vyhnout se Bezdězu. Puboši už reptají. Ale my jsme neoblomní a drsní rodiče. Naštěstí víme, že je to reptání za chvíli přejde a při výšlapu do kopce už se zase usmívají… V tomhle je (nebo nás?) musím poplácat po rameni. Naše děti vydrží všechno. A většinou je i pubertální výlevy nedrží moc dlouho.

K Bezdězu to není z Housky daleko. Oba výlety stihnete určitě v pohodě v jeden den i v případě, že budou oba hrady otevřeny. Nemusím asi říkat, že i Bezděz byl zavřený. Neva neva. Opakujeme si, že cesta je cíl. Sluníčko svítí a my se vydáváme na výšlap do kopce. Žofii jsme si tentokrát dali do krosny, protože nám bylo jasné, že když k Bezdězu nedojedete autem, tak to asi nepůjde ani kočárkem.

Pánové a dámy, Bezděz je WOW. Jenže mě nemůžete v tomhle všechno sežrat. Protože já miluju hrady. Nadšeně poskakuji u každé zříceniny, která kdysi hradem bývala, užívám si zachovalé hrady jako je třeba náš Helfštýn, který máme za rohem. Jenže Bezděz…Jakože fakt krása.

Výhoda toho, že se vydáte na Bezděz mimo sezonu, na podzim, v zimě nebo brzy na jaře, je totální klid. Nemůžu říct, že by cesta na hrad byla jen naše, ale potkali jsme za celou dobu asi deset turistů. Pohodička. Pod strmou cestou na hrad najdete malé parkoviště a kulinářský ráj S láskou Karel. Bohužel nemůžu potvrdit, bylo zavřeno 🙂 Ale sociální sítě mluví jasně. Tady stojí zato dát si jídlo.

Obrázek si můžete udělat z facebookového profilu S láskou Karel a také z nabídky, která tady zbyla po letní sezoně. Už jen pro tohle se sem MUSÍME vrátit.

Stoupání do kopce k hradu vám nezabere moc času ani když sebou máte dítě na zádech a zpruzené puberťáky. My jsme měli veselé puberťáky a veselé dítě v krosně.

Podél kamenité cesty ke gotickému hradu vede křížová cesta. 15 zastavení, malých kapliček tady vzniklo v roce 1686 pro poutníky, kteří začali Bezděz hojně navštěvovat poté, co sem mniši přivezli kopii Černé Madony.

Bezděz, stejně jako Housku, nechal postavit Přemysl Otakar II. na obranu obchodní cesty a proti rozpínavosti sousedních rodů. Zajímavostí je, že tento hrad byl postavený celý během krátké doby a není kolem něj řada další pozdějších přístaveb. Prostě jak ho postavili, tak ho vidíte dodnes.

Bacha na boty, ve vlhkém počasí na podzim listí na kamení klouže…

A to už se pěkně dostáváme k tomu romantikovi, Karlu Hynku Máchovi, který se Bezdězem inspiroval ke svým stěžejním dílům. 

Podtrženo, sečteno…zamilovala jsem si tohle místo. Dalo se to čekat. Ani se mi nechtělo dolů, chtěla jsem prozkoumat hrad i uvnitř a proto se sem prostě MUSÍME vrátit v turistickou sezonu. Jedete s námi?

Jo, že vy na ty hrady nejste a potřebujete nějaké vyžití pro děti? Není problém. V tom případě vás pošlu do areálu Vrchbělá. Multifunkční areál u Bělé pod Bezdězem nabízí nejen sportovní vyžití, ale také spoustu zábavy právě pro děti. Sedm kilometrů dlouhá inlinová dráha, lanové centrum, rozhledna nebo naučná stezka, děti budou nadšené z dětské zoo a mnoha různých prolézaček.

Hotel Relax v areálu Vrchbělá jsme nevyzkoušeli, ale zvenčí vypadá dost dobře. Tak možná někdy…

Další články ze série Za krásami Máchova kraje

Tajuplné procházky a zámek Zákupy

Máchovo jezero a Doksy

Zdroj fotografií: Alena Kolaříková

Celou dovolenou u Máchova jezera s námi zase perfektně odjezdil náš pomocník, kočárek Joolz Geo2.

Všechny aktuální informace nejen o turistice najdete na webu Liberecký kraj – cestou necestou.

Článek vznikl ve spolupráci s Libereckým krajem