Cestování,  NEVAŘÍME :-),  Testování

Cestování po Švýcarsku nejen za skvělým sýrem a čokoládou

Ten, kdo cestuje rád, jako naše rodina, tak po dlouhých covidových zákazech s chutí vyrazil kamkoliv na dovolenou. Pro rodinnou dovolenou jsme si vybrali týden v Orlických horách, kde si užijeme přírodu a klid. Jenže jsme si s panem Božským nakonec užili něco, co jsme ani nečekali. Svou první dovolenou bez dětí po více než dvou letech. Rozhodli jsme se svěřit slečnu Žof našim dvěma velkým dětem a kamarádce Marki, kterým tímto chci znova poděkovat, že nám tuhle cestu umožnili.

Rady na cestu nás vybavily krásnými tričky a praktickou lahví na vodu. Startovali jsme z hranického vlakového nádraží.

Měla jsem strach, že se mi bude stýskat. No, občas se mi zastesklo, ale užila jsem si ten čas naplno. Protože neřešit chvíli naši čipernou Žof, plíny, pitíčko a všechna potencionální nebezpečí a jen si užívat jeden druhého, intenzivních zážitků a dobrého jídla, to je skoro jako sen.

Vyrazili jsme s cestovní kanceláří Radynacestu.cz na zájezd do francouzského Švýcarska. A nejen tam. Perličkou a završením celého výletu měl být pohled na Mont Blanc. To si přeci nemůžeme nechat ujít. Když jsem si četla podrobný program, který zahrnuje i návštěvu čokoládovny Maison Cailler v městečku Broc a sýrarný, která vyrábí světoznámý sýr Gruyères, nebylo o čem přemýšlet. Tohle je přeci zájezd pro každého milovníka cestování a dobrého jídla.

Bez řízku a piva to nejde 🙂 A bez srandiček taky ne…prostě rodiče na tahu…

Cesta odstartovala z Olomouce, kde nás nabral autobus v 19.00, ve čtvrtek. Tohle bylo asi jediné, čeho jsem se obávala. Dlouhá jízda autobusem, ve kterém nás čekaly dvě noci, během kterých jsme se měli vyspat do růžova. A já jsem autobusem jela na takový zájezd naposledy v 16. To jsme jeli se školou na 14 dní do Španělska. I tohle byl totiž jeden z důvodů, proč jsem na tuhle cestu MUSELA jet. Před těmi mnoha a mnoha lety, jsme na “školní dovolenou” vyrazili taky s panem Božským. To ještě nebyl tak Božský a byli jsme na střední škole spolužáci. A v Ženevě jsme spolu poprvé začali chodit. Jako, vydrželo nám to asi 14 dní, ale po letech jsme na to zase navázali a bylo mega romantické se sem vrátit.

Konec dojímání, zpátky k cestování.

Pozor! V autobuse vám dají nenápadný katalog a vy, závislí cestovatelé, už přemýšlíte jak velké prasátko na úspory koupíte. Protože chci vidět VŠECHNO!!!

Radynacestu.cz mají jednu velkou výhodu. Nepojedete na zájezd s davem turistů, narvaným autobusem, nacpaní sardinky. Cestovatelské skupiny jsou menší a má to mnoho výhod. Během cesty často vzniknou velice kamarádské vztahy, průvodce má na všechny čas a celkově je atmosféra příjemná a uvolněná.

Můžete si vybrat z leteckých nebo autobusových zájezdů. Jedno mají však společné. Velice pestrý program, který zahrnuje i méně známá a turisticky neobjevená místa. Měla jsem strach z té typické zájezdové masovky. Dav lidí od památky k památce, úprk, aby se za den stihlo milion míst. Tak tohle u Radynacestu.cz fakt nezažijete.

Dvě noci v autobuse jsme přežili skoro jako zamlada. První byla trochu horší, zpáteční jsme prospali téměř celou 🙂

My jsme letos navíc měli “štěstí”, dá-li se to tak nazývat, že jsme si mohli všechna místa užít bez tlačenice a hlavy na hlavě. Protože všechny země, všechna místa, kde jsme byli, poznamenalo coronavirové šílenství a turistů je všude opravdu výrazně méně než obvykle.

To nám potvrdil i náš průvodce Jirka Toman, který tenhle zájezd do francouzského Švýcarska prováděl už mnohokrát.

V Olomouci jsme se tedy usadili v autobusu, udělali si pohodlí, otevřeli knížku a cesta mohla začít. Čekaly nás ještě zastávky v Praze a Plzni, kde jsme nabrali další spolucestující. Dál pokračoval autobus nocí směr hranice s Německem a Švýcarskem. Zastavovali jsme myslím co dvě hodiny. Přesně nevím. Navzdory mým obavám se mi podařilo vcelku v pohodě usnout a po cestě jsem si odpočinula. Na benzinkách vždycky jen šup vyčůrat, koupit nějaké pití, zmrzku, kafe a zase spát 😀 Tohle na cestování fakt moc miluju. Ty noční zastávky. Atmosféru cestování, které vždycky říkáme: “Hurá! Jsme zase on the road”. A žádný pitomý virus nás nezastaví (ani nic jiného).

Noční kafe na benzince? To je cestování na 200 %.

Na hranicích nebyly žádné velké kontroly, projeli jsme s velice krátkou pauzou. Ráno jsme se probudili na švýcarské benzince, kde jsme si vychutnali první švýcarské kafe a křupavou rolku a croissant s čokoládou z čokoládovny Cailler. Museli jsme ochutnat. Protože právě v téhle čokoládovně měla být první zastávka naší cesty. Taková jednoduchá snídaně vás na švýcarské benzinové stanici vyjde téměř 500 Kč. Ano, ve Švýcarsku je totiž poměrně draho. Ale určitě nebuďte příliš šetřiví. Kafe mají výborné a pečivo stejně tak. Prostě s většími výdaji se při cestování musí počítat. Platí se zde švýcarskými franky, jeden koupíte zhruba za 25 Kč. Takže přibližně jako euro.

A tak dobré ránko všem 🙂

Čekali jsme spoustu kulinářských zážitků. Švýcarský sýr a čokoláda jsou vyhlášené po celém světě. Chtěli jsme ochutnat fondue, raclette a rösti. Opět obrovská výhoda když vyjedete do světa s průvodcem z Radynacestu.cz. Jirka Toman nám přesně řekl, kde ochutnáme raclette podávané tradičním způsobem, zavedl nás do restaurace, kde měli perfektní fondue, prostě nenechal nás tápat.

Příště si přečtete… (postupně doplním odkazy)

Čokoládovna Maison Cailler, sýrárna a městečko Gruyères, město Lausanne.

Nádherný hrad Chillon, Montreaux, Vevey a Ženeva.

Dokonalý den v Chamonix-Mont-Blanc.