NEVAŘÍME :-),  Ohnutý rožek

Komisař Kurt Wallander. Série, kterou budete milovat.



Henning Mankell byl švédský autor, který už je bohužel po smrti. U nás nejznámější je jeho série o komisaři Wallanderovi z Ystadu, města v jižním Švédsku. Tyhle knihy jsou jedním z důvodů, proč toužím navštívit Švédsko a snad se mi to povede.

Zaujalo mě, že existuje dokonce možnost vydat se organizovaně po stopách Kurta Wallandera. Mrkněte na Visit Sweden. Henning Mankell totiž píše tak poutavě, že máte opravdu pocit, že se s Wallanderem procházíte v ulicích Ystadu, po dlouhých písečných plážích, polích nebo v lese. A kdo se do Švédska vypraví, tak se může na místa z knížek opravdu podívat.

Jako matka Žofinky čtu víc než kdy dříve. Při kojení 🙂

První díl série Vrazi bez tváře, byl v originále vydán v roce 1991. V ději se tedy vracíme do devadesátých let. Při čtení vás trochu zarazí, že jste ve světě bez počítačů a mobilů. Občas mě napadlo, jak tehdy muselo být složitější cokoliv dohledat nebo zastihnout komisaře Wallandera na pevné lince 🙂  První díl mě bavil moc a tím si mě také Wallander a Henning Mankell naplno získali.

Psi z Rigy, díl druhý, se z velké části odehrává v Lotyšsku. Tady osamělý a rozvedený Wallander poznává novou lásku, Baibu, vdovu po zavražděném policistovi. Právě po jeho vrahovi a také po vrahovi dvou mužů, kteří ke břehům Švédska připlavali v nafukovacím člunu, Wallander v této knize pátrá.

Ve třetím dílu, Bílá lvice, se část děje a zápletky přesouvá do Jihoafrické republiky. Na počátku pátrání je realitní agentka Louisa, kterou doma čeká zoufalý manžel a dvě dcery. Wallander pátrá kam mohla zmizet a těžko by ho na začátku napadlo, že všechno souvisí se vzpourou, která se chystá v Jihoafrické republice. Tahle kniha mě, z celé série, bavila snad nejméně.

Usměvavý muž, čtvrtý díl, byla pro mě naopak velice záživný. Knížku jsem přečetla jedním dechem. Kurt Wallander v ní stojí proti bohatému podnikateli, který má prsty ve smrti jeho přítele. V tomhle díle má navíc Wallander životní krizi, poté co zastřelil člověka. Rozmýšlí se, zda vůbec zůstat u policie nebo ne. Je stále osamělý.

Ve slepé uličce, díl, který byl velice silný, Wallander v něm pátrá po velice brutálním vrahovi, který své oběti skalpuje. Šestý díl, Pátá žena, je další z mých oblíbených. Vrah zde vymýšlí velice důmyslnou smrt pro každou svou oběť. Kdo je tím vrahem a je snad v jeho jednání nějaké vodítko? 

O krok pozadu, přesně tak se cítí Wallander v sedmém dílu série. Byli zavražděni tři mladí lidé v kostýmech a tím bohužel vraždy nekončí. Jak je vlastně zvykem téměř ve všech detektivkách této série. A v téhle se zdá, že vrahovi vadí šťastní lidé. 

Osmý díl, Firewall, další můj oblíbený. Když teď kvůli článku na všechny Wallanderovy případy vzpomínám, tak vlastně není ani jedna kniha, která by mě nebavila a kterou bych měla chuť odložit. Mankell si po celou dobu drží svou kvalitu, napětí, nutí čtenáře přemýšlet a pátrat spolu s Wallanderem po pachateli. Firewall už posouvá děj do doby počítačové a na konci odhalí připravované spiknutí.

Zajímavou knihou ve Wallanderově sérii, je Pyramida. Nejde pouze o jeden příběh a Mankell tuhle knihu napsal proto, že jej čtenáři žádali, že by rádi věděli co bylo před první knihou, Vrazi bez tváře, kde už byl Wallander rozvedený a jeho dcera Linda byla dospělá. Jak komisař začínal u policie a proč hned na začátku málem přišel o život? Kdo byl jeho učitel? Zajímavé ohlédnutí za mladým Wallanderem. Pobavilo mě, když jsme o knize diskutovali s manželem, který je taky velký čtenář a čteme většinou stejné knihy. Ten byl v této sérii o dvě knihy přede mnou a shodli jsme se na tom, že Wallanderova exmanželka Mona byla od počátku pěkná hysterka a chovala se tak, že si ji Wallander neměl vůbec brát 🙂 

Poslední kniha série, kde jde o Wallanderovy případy, se jmenuje Neklidný muž. Je trochu jiná, než ostatní, protože na počátku je zmizelá osoba. Otec přítele Lindy, Wallanderovy dcery. Ta se rozhodla pracovat také u policie, ale momentálně je doma s novorozenou dcerou. Wallander už je starý a unavený, těší se do důchodu a navíc má zhoršující se zdravotní problémy. Nebyl by to příběh o Wallanderovi, kdyby přeci jen nepřišla vražda a spletité pátrání po špionážním spiknutí. 

Zmíním ještě jednu knihu, kterou jsem dočetla před pár dny. Nepatří přímo do série Wallander, protože v této je hlavní hrdinkou komisařova dcera Linda. Kniha Než přijde mráz, nás zavede na počátek Lindiny kariéry. Nastupuje na policii do Ystadu a nemůže se dočkat. Díky tomu, že zmizí její kamarádka Anna, však pozná policejní práci dříve než čekala. Opět pár vražd a složité pátrání. Po otci Anny, Anně, kamarádce Zebře. Na téhle knize mě moc bavila jedna věc. A to pohled na Wallandera očima jeho dcery Lindy. Když jsem si o něm udělala nějakou představu, po přečtení celé série, tak ji pohled Lindy ještě skvěle dokreslil. 

Od Henninga Mankella mě v knihovničce čeká ještě další kniha. Italské boty. Ale to už je jiný žánr a já se na nic moc těším.

Líbí se mi, jaké obálky zvolilo nakladatelství HOST Brno pro celou sérii, moc pěkně zpracované. A ještě jednu věc bych chtěla zdůraznit. Jsem asi zbytečný puntíčkář a nemůžu říct, že bych psala bezchybně. Přeci jen mi nějaká ta chyba občas uteče. Ale moc se mi nelíbí, když jsou chyby v knihách. A u komisaře Wallandera jsem nenarazila snad ani na jednu. A to se cení!